Lucynka a hvězdy II

--------Stalo se z neděle na pondělí (aby v tom ještě někdo neměl zmatek :-))--------- ....."Dobré pondělní ráno, Praho", říkám v jedenáct dopoledne, když konečně otevřu oči. Vrátili jsme se se včera večer z chaty, tašky vybaleny, špinavé prádlo roztříděno, špinavé děti očištěny, hladové nakrmeny, unavené uloženy, počítač zapnut, káva vroucí a vonící, ááách to je úleva. .....Zbývá splnit si jen jeden sen, sen o horké vaně, jen tak kliknu sem, kliknu tam a hned půjdu na to. Tak si tak klikám a najednou je půl třetí v noci. No, nic hrozného, to se dá ještě stihnout, přeci jen, po týdnu přírodního života, jakkoliv osvěžujícího duševně, je vana lákadlem i nutností. Vana plná vody až po okraj, vody tekoucí, teplé, průzračné, žádné komáří larvy, žádná březová semínka, co nejdou za nic vyčesat z vlasů. Sprcha pod širým nebem, kterou jsem si užívala v současných hojných nočních průtržích a bouřkách, byla sice úžasná, elektrizující, prudká, ledově povzbuzující, ale i troškuku děsivá a...

.....Jsem tu jen na skok z mého "minulého století", neboli z naší, chtělo by se říct staro - žitné, leč je to spíš jen staro - vetešnická chaloupka, kde se čas, až na pár výjimek, milosrdně pozastavil. To, společně s všudypřítomnou přírodou, působí naprosto blahodárně na mé, duševně pněkud pochroumané, já, kteréžto zde vždy nenásilně přepne do módu "klid a mír" a kde životní tempo nelze nazvat jinak, než "maňana". .....Není to o práci, nebo snad povinnostech, před kterými bych sem utíkala, on jich jeden v invalidním důchodu zase tak moc nemá, je to o úplném přepólování, vnitřní proměně, kterou jinak nelze vyvolat. Každý z nás má nejspíš někdy pocit, že se v něm ukrývá víc, než jedna osobnost, jedna bytost, takové neškodné, nepatologické rozdvo či roztrojení, které narozdíl od mnohočetné poruchy osobnosti, nevyžaduje žádné náročné léčebné procedury, pouze působí svému nositeli zmatky a hlavyzamotání. No, a ta moje druhá "já" se dostává ke slovu pr...

.....Na víc to moc nevidím, už jen proto, že se nechci příliš opakovat ( spirála ). Na druhou stranu, už jsem tu opravdu dlouho nebyla a trochu mě to trápí, možná i víc, než trochu. On je to totiž pro mě samotnou ukazatel toho, jak mi je a to mě vůbec netěší, společně s nepsaním zároveň ani nekomentuju, téměř nečtu a vlastně nedělám nic, co se běžně považuje za příjemné trávení času. Z povinností pak jen vykonávám ty naprosto nezbytné a neodkladné. Automaticky a bezmyšlenkovitě. Jako bych jela na autopilota, ale ve skutečnosti byla strašně daleko. .....Umím se dobře přetvařovat, i sama před sebou. Pak taky před doktorem, odtamtud vždycky co nejrychleji vypadnu, odkývu všechna ta jeho: "spíte? nebudíte se nad ránem? můžete číst? cítíte se dobře? dcery v pořádku? vycházíte s financemi?" a podobně formulované otázky, testující můj aktuální stav a potencionální problémy, koukám se, jak si všechna ta "ano" a "dobře" odškrtává v kartě a doufám, že mi maska vydr...

.....Abych ukázala, co mě teď tak baví, přidám další várku předělaných fotek. Aby bylo s čím srovnávat, první vždy uveřejňuju neupravený originál. Tak lépe vynikne, kde všude došlo ke změnám a co vlastně programy všechno umí. Začnu trochou jara... první úprava.... další .... jiná..... a ještě jedna.... Nenápadné modřence... základní úprava..... podsvíceno.... a zmalováno.... Teď jeden rok starý obrázek, ještě z mobilu, loňské čarodějnice a Juli těsně před tím, než skončila na hranici. a těsně po té.... a ještě pár dalších variací na danné téma...... Asi by to pro dnešek stačilo, vím, že některé úpravy jsou dost divoké, ale já si nemůžu pomoct, musím to vyzkoušet všechno, časem se třeba trošku umírním. A nebo taky ne.

.....Slovíčka a myšlénky si se mnou hrají na schovávanou, ale díky Vendy a jejímu přehledu on-line programů na úpravy fotek, se nenudím. Hraju si s obrázky, nikdy bych neřekla, co času to sežere, a čistím si hlavu nepřemýšlením. Navštívila jsem všechny stránky, které Vendy uveřejnila, u mnohých našla úpravy, pro které stojí za to si je zapamatovat, ale prozatím jsem zakotvila u programu Pixlr.com/express/, který mě, dá li se to tak napsat o počítačovém programu, okouzlil. A to jak množstvím a kombinacemi úprav, které jsem jinde nenašla, tak i snadným a přehledným ovládáním. Pravda, některé efekty, jinde běžné, mu naopak chybí, ale pouze variantě Express, Pixlr.com je nabízí v Editoru. A pro opravdové hračičky, nabízí i Retro editor, obsahující stejné efekty a úpravy jako Express, jen ve stylovém podání. No a samozřejmě, když už jsem tím pozabíjela tolik času, z něhož jsem určitě nějaký mohla a měla věnovat psaní, musím (tedy, ne že bych musela, já jenom prostě chci) se s vámi podělit ...

.....Komu tohle nic neříká: Zase těsně vedle nejspíš si nečetl zde , komu ano, j(e)deme dál, neboť hromádky jsou za námi (no, před námi taky, ale už se jim vyhneme), leč moje cesta domů zdaleka nekončí. .....Předpolí Hvězdy, jak jsem se už zmínila, slouží mimo jiné i k legálnímu, úřadem povolenému venčení psů bez vodítka. Slouží i jednomu cvičiteli psů, k výkonu jeho ......, jeho čeho, pracovní činnosti, zaměstnání, já nevím, jen ho tam prostě často vídám, kterak koná. .....Už jsem tu psala, že psy mám od svých dvanácti let a stejnou dobu mě zajímá i jejich výcvik, dnes spíš výchova, pravda, v těch dvanácti jsem to brala strašlivě vážně, moje dalmatinka tehdy uměla kromě zadržení, které nebylo na kom trénovat, snad všechno, co jsem vyčetla z kynologických knížek určených služebním psům. Dneska už to neřeším, stačí mi když pes prostě poslouchá. Na druhé straně, nikdy jsem neměla psa takzvaně problémového a za tu dobu si troufnu tvrdit, že je to proto, že jsem z něj prostě problémového ...

.....by mohlo být zábavnou kratochvílí, při ranní cestě ze školky. Ovečky by sice byly o něco poetičtější, ale člověk musí pracovat s tím co má, a nejen oveček je v Praze o hodně, ale o hodně míň, než hromádek, vlastně mě nenapadá moc věcí, kterých by tu bylo výrazně víc, než hromádek. Chodím domů pěšky, je to procházka asi tak na půl hodinky, když nepospíchám, a nebo i na dýl, když se vysloveně courám a koukám okolo, do zahrad, do nebe, na Hvězdu, a rovnám si myšlenky a teď , když už mám čím, i fotím. .....Fotím všechno, co mě zaujme, kromě lidí, to si netroufám, ale jinak si "troufnu" na lecos. Přesto mám cosi, jako pevnou hranici "vkusu" a hromádky, z nichž většina by toto označení mohla považovat za nactiutrhání, neboť svojí velikostí, si zdrobnělinu v pojmenování rozhodně nezaslouží, jsem vám nenafotila. Za prvé, byly hnusné, za druhé, kolem sem tam přešel člověk a být přistižena, kterak tvořím makro exkrementu, by pro jedince mého ražení bylo trauma nejmíň na ...