Lucynka a hvězdy II

A navíc to možná někomu i přijde vhod. .....Ještě donedávna jsem netušila, že existuje diagnóza patologické shromažďování. Věděla jsem, že se občas, obzvlášť u starých lidí stává, že odmítají vyhodit i pytlík od mouky, pět let staré noviny, tkaničku do boty, nebo dokonce i odpadky, ale že je to oficiální choroba a ne zas až tak vzácná, to mě trošku vyděsilo, zase další černý puntík do mé anamnézy. .....Vždycky jsem měla k věcem vztah, co jsem si opravdu oblíbila, to byste tu někde pravděpodobně i našli, přinejmenším na půdě. Nemyslím ale, že bych byla někdy sklouzla pod tu pomyslnou hranici "normálního" křečka a stala se křečkem "patologickým". Až poslední dva roky se moje potenciální "choroba" začala nebezpečně rozjíždět. Začalo to ve chvíli, kdy jsem k vánocům dostala foťák. Vlastně hned dva, a hleďme první příznak - oba jsem si je nechala. Dlouhou dobu před tím jsem "strádala" , trpěla krutými abstinenčními příznaky a tak není divu, že už jen...

.....Moji zlatí, stříbrní, bronzoví, ba i vy, z masa a kostí (doufám, že jsem nikoho nevynechala). Za okny je sice krásný den, září slunce a obloha je modrá.... ačkoliv, měla bych si uvědomit, že nesedím s kamarádkou u kafíčka, ani netelefonuju se sousedkou z konce ulice, a že za vašimi okny možná prší, nebo dokonce sněží a slunce svítí shora na silnou šedou vrstvu mraků, které k vám propustí jen kalný zlomek denního světla. Takže, ať už je za okny cokoliv, podstatné je, že je stále zima, která, netuším proč, je vždycky mnohem delší, než jaro i s létem dohromady. Zřejmě optický klam, způsobený zimní neměnnou fasádou, v lepším případě bílou, v horším špinavě šedou, případně celou "paletou odstínů" mezi tím - brrr. .....Každopádně, jako milovník černobílé fotografie, bych vlastně zimu měla mít v lásce a fotit od rána do večera, opak je však pravdou, moje složky nazvané leden, únor ......... zejí prázdnotou a i kdybych období od listopadu do března shrnula do jedné jediné, stejn...

.....Abych ukázala, co mě teď tak baví, přidám další várku předělaných fotek. Aby bylo s čím srovnávat, první vždy uveřejňuju neupravený originál. Tak lépe vynikne, kde všude došlo ke změnám a co vlastně programy všechno umí. Začnu trochou jara... první úprava.... další .... jiná..... a ještě jedna.... Nenápadné modřence... základní úprava..... podsvíceno.... a zmalováno.... Teď jeden rok starý obrázek, ještě z mobilu, loňské čarodějnice a Juli těsně před tím, než skončila na hranici. a těsně po té.... a ještě pár dalších variací na danné téma...... Asi by to pro dnešek stačilo, vím, že některé úpravy jsou dost divoké, ale já si nemůžu pomoct, musím to vyzkoušet všechno, časem se třeba trošku umírním. A nebo taky ne.

.....Slovíčka a myšlénky si se mnou hrají na schovávanou, ale díky Vendy a jejímu přehledu on-line programů na úpravy fotek, se nenudím. Hraju si s obrázky, nikdy bych neřekla, co času to sežere, a čistím si hlavu nepřemýšlením. Navštívila jsem všechny stránky, které Vendy uveřejnila, u mnohých našla úpravy, pro které stojí za to si je zapamatovat, ale prozatím jsem zakotvila u programu Pixlr.com/express/, který mě, dá li se to tak napsat o počítačovém programu, okouzlil. A to jak množstvím a kombinacemi úprav, které jsem jinde nenašla, tak i snadným a přehledným ovládáním. Pravda, některé efekty, jinde běžné, mu naopak chybí, ale pouze variantě Express, Pixlr.com je nabízí v Editoru. A pro opravdové hračičky, nabízí i Retro editor, obsahující stejné efekty a úpravy jako Express, jen ve stylovém podání. No a samozřejmě, když už jsem tím pozabíjela tolik času, z něhož jsem určitě nějaký mohla a měla věnovat psaní, musím (tedy, ne že bych musela, já jenom prostě chci) se s vámi podělit ...