Trocha tepla.

.....Moji zlatí,

stříbrní, bronzoví, ba i vy, z masa a kostí (doufám, že jsem nikoho nevynechala). Za okny je sice krásný den, září slunce a obloha je modrá.... ačkoliv, měla bych si uvědomit, že nesedím s kamarádkou u kafíčka, ani netelefonuju se sousedkou z konce ulice, a že za vašimi okny možná prší, nebo dokonce sněží a slunce svítí shora na silnou šedou vrstvu mraků, které k vám propustí jen kalný zlomek denního světla.

Takže, ať už je za okny cokoliv, podstatné je, že je stále zima, která, netuším proč, je vždycky mnohem delší, než jaro i s létem dohromady.

Zřejmě optický klam, způsobený zimní neměnnou fasádou, v lepším případě bílou, v horším špinavě šedou, případně celou "paletou odstínů" mezi tím - brrr.

.....Každopádně, jako milovník černobílé fotografie, bych vlastně zimu měla mít v lásce a fotit od rána do večera, opak je však pravdou, moje složky nazvané leden, únor ......... zejí prázdnotou a i kdybych období od listopadu do března shrnula do jedné jediné, stejně ji květen, nebo srpen s převahou přeperou.

Nepopírám, že zima má spoustu tváří a mnohé z nich fotogenické a krásné, až se dech tají, ale........ale můj dech se nejprve zatají a při výdechu se mi na monitoru udělá takové to zamžené kolečko, jako když dýchnete na zmrzlé okno a po zádech mi bezděky přejede mráz.

Zkrátka chladná krása, jakou si pamatuju z hororové pohádky o Sněhové královně a ubohém Kájovi, kterou mi máma pouštěla na gramofonu před spaním, na střídačku s Dvojčaty, dalším "poklidným" pohádkovým příběhem (že by na dobrou noc?).

Heppy end na mě tehdy moc velký dojem neudělal, možná proto, že jsem většinou usnula dřív, než Gerda vůbec dorazila v chatrných šatečkách ledovou plání do ledového paláce.

Ještě tak zvládnu obdivovat zaváté a zamrzlé fotky ostatních, ale své vlastní, těch pár namrzlých ubožátek, vytahuju neraději v létě, uprostřed vlny tropických veder, kdy mráz běhající po zádech je příjemnou variantou klimatizace.

A v zimě tedy, logicky, nejraděj koukám na hřejivé barvičky fotek pochytaných v letních parnech, ba i v období přechodů studené fronty, protože, když je kolem zeleno, i dvanáct stupňů se mi jeví jako ráj proti náledí a dešti se sněhem.

.....Myslím, že už jsem dostatečně okecala fakt, proč nectím časové souvislosti a teď už trochu toho léta.

pro ty, kteří snad už samou zimou zapomněli - seznamte se - beruška

ehmm - kytí ??

nostalgie, aspoň pro mě

kráva, kdyby snad ta kvalita někoho nechala na pochybách, byla nějaká tma nebo co

maličko oškubaný (já to nebyla), ale stále krásný motýl

jen západ slunce, i když to trochu vypadá jako lesní požár

právě zíráte babce pod sukni, že se nestydíte.

.....No, za okny už je dávno zataženo, nebo se dokonce i stmívá, tak snad vám těch pár hřejivých foteček přijde vhod.