Devatenáct
Devatenáct měsíců "běžel život okolo" bez vás.
Stýskalo se mi. Stýskalo se mi. STÝSKALO SE MI!!!
Ale teď,když jsem KONEČNĚ zase tady, mi najednou došla slova. Napsala jsem tři verze článku (poté, co jsem svůj nový přístup k internetu týden jenom obcházela jak hladový lev), dalších pár zavrhla, ještě než jsem vzala tužku do ruky a pak jsem s tím sekla a šla.
Měla jsem na sebe šílený vztek, kolikrát za tu dobu jsem si ze srdce přála moct sednout ke klávesnici a "vyrazit mezi lidi, pokecat s přáteli" a teď.....vzduchoprázdno.
Bylo mi v podstatě jasné, že hlavní je prostě začít a pak už se to poddá, ale s žádným z těch začátků jsem to nedokázala dotáhnout.
A pak jsem si všimla tématu týdne (to, a pouze to, je mimochodem důvod proč můj první příspěvek témeř po dvou letech vyznívá poněkud... nenadějně) a....... a napsala básničku, která se paradoxně ani ve výpisu témat týdne neobjevila, asi jsem byla pryč moc dlouho a systém má zakázáno bavit se s cizinci.
Každopádně, první krok byl za mnou a teď už stačí jen pár dnů (týdnů) na aklimatizaci a nikdo (ani systém) si nevzpomene, kolik mám zameškaných (a neomluvených) hodin.
Šmankote já jsem unavenáááá... ( já říkám, že to bude chtít aklimatizaci) zbytek si povíme příště.
PS: Jsem nevýslovně šťastná, že jsem zase tady, s vámi. Fakt se mi stýskalo. Netušíte jak.
1 VendyW VendyW | E-mail | Web | 24. února 2015 v 7:58 | Reagovat
OdpovědětVymazatHlavně že ses vrátila. Teď se chvíli budeš rozkoukávat a aklimatizovat ale brzy zas vpluješ do blogových vod jako nic. K tomu TT, dala jsi při psaní přiřazení článku k TT? Asi se ptám blbě a nechci tě nějak snižovat ,ale přeci jen jak říkáš bylas dlouho pryč a některé věci si člověk neuvědomí že neudělal .....
Tak hodně sil a dobrou aklimatizaci :-) :-)
2 Čerf Čerf | E-mail | Web | 24. února 2015 v 8:37 | Reagovat
Vyprávěl kdysi pan Horníček, že když objížděl republiku se svými Hovory H, občas se stávalo, že se diváci jakoby ostýchali položit první otázku a prorazit počáteční slupku nejistoty. Říkal, že se mu osvědčilo vyzvat diváky, ať se tedy nezatěžují vymýšlením první otázky a přejdou rovnou k té druhé. Takže podle jeho rady - klidně přejdi rovnou k druhému článku, tím spíš, že jsme rádi, že jsi opět tu :-).
3 Kerria Kerria | Web | 24. února 2015 v 9:28 | Reagovat
Ahoj, vítám tě zpět. Jsem ráda, že jsi se vrátila, protože se mi po tobě také stýskalo. Mockrát za tu dobu jsem si na tebe vzpomněla a přemýšlela, co s tebou asi je, že nepíšeš.
Aklimatizace asi bude nutná. Devatenáct měsíců je dlouhá doba, během které se věci změnily. Spousta blogerů už nepíše tak často jako dřív (vč. mě) a i jejich témata jsou trošku jiná, podle toho jak se jim mění život.
4 Malkiel Malkiel | E-mail | Web | 24. února 2015 v 12:32 | Reagovat
Mne snad šálí všechny smysly, Adaluter žije, dýchá a píše. O_O :D
Tak ti přeji, abys svým novým začátkem blogování úspěšně navázala na svůj starý konec. Ale hlavně v pohodě a bez křeče. ;-)
I v blogování, podobně jako v jiných oblastech života platí, že dvakrát nevstoupíš do téže řeky. Vstupuješ tedy vlastně do úplně nové řeky, protože ta stará za těch devatenáct měsíců odtekla.
Takže ty se teď v té nové řece vlastně jen ošploucháváš a osměluješ. ;-)
5 Janinka Janinka | E-mail | Web | 24. února 2015 v 19:56 | Reagovat
Ty moje holka zlatá, vítej zpátky! Myslela jsem, že mě šálí zrak, když jsi se objevila v Bloglovinu :-)
Fakt se mi stýskalo, věříš?
6 adaluter adaluter | E-mail | Web | 26. února 2015 v 13:00 | Reagovat
[1]:No popravdě to bude docela smršť a ne jen lážo plážo rozkoukáváníčko, ono totiž zdaleka nejde jen o to naučit se znovu "psát", ale taky se psychicky vyrovnat s faktem, že nejspíš není v mých silách přečíst všechno, co moji oblíbence stvořili za tu dlouhou dobu, co jen se poflakovala "mimo civilizaci". A s tím já mám opravdu problém, je pro mě otázkou "cti" být v obraze.😩. Jo a článek jsem k tématu týdne přiřadila, ale to je fuk, důležité je, že mě to inspirovalo a nakoplo, ne jestli se to objevilo v nějaké rubrice.
[2]: Ó kéž by to tak mohlo fungovat i u jiných rozličných "poprvé", zvlášť u chronických trémistů jako jsem já.
[3]: A jak já myslela na vás, o sebe jsem se nestrachovala 😃, ale bylo mi jasné, že kdyby mi podobným způsobem zmizel z očí někdo z vás, byla bych přinejmenším dost nervózní. A kolikrát jsem si říkala, co asi dělá...., a jak se asi má.... to už nespočítám. Připadala jsem si opravdu izolovaná.
[4]:Moc mě nestraš Malkieli, i tak mám nervy z toho, že vůbec nevím, která bije. Než zjistím kam kdo za ty skoro dva roky došel, budu tu bloudit jak Alenka v říši divů. :-D Ale v pohodě a bez křeče, to si vezmu k srdci.
[5]: Věřím protože jsem cítila totéž. "Ty moje holka zlatá" je krásně se poslouchající oslovení, díky za něj, cítím se poctěná😍.
7 VendyW VendyW | E-mail | Web | 26. února 2015 v 13:06 | Reagovat
OdpovědětVymazatJelikož tě mám v oblíbených kontrolovala jsem si jestli je u tebe něco nového. A říkala si co se asi děje. Ale z druhé strany to beru tak, že asi každý má nějaký důvod proč z blogváním na čas sekne a šťourat se v jeho rozhodnutí mi nepřísluší. Takže vždycky jen trpělivě čekám kdy nebo jestli se vrátí :-)
8 Bloud. Well Bloud. Bloud. Well Bloud. | E-mail | Web | 26. února 2015 v 16:54 | Reagovat
To je milý comeback :)
9 adaluter adaluter | E-mail | Web | 26. února 2015 v 18:34 | Reagovat
[7]: Pravdou je, že já jsem s blogováním nesekla, tedy ne dobrovolně, bylo jím jaksi seknuto za mě, když moje drahá (od slova prodražit se) dcera Réza nejprve rozbila a poté, ve snaze ho opravit, rozebrala na prvočinitele náš počítač. Od té doby až do teď jsem byla "bez". :-(
[8]: To je milý názor :-) Díky.
10 Van Vendy Van Vendy | Web | 26. února 2015 v 23:28 | Reagovat
Adaluter, ty žiješ? No hurá, snad se to tu znovu rozhýbe. I když chápu, že jsi měla potíže, díky kterým jsi nemohla na počítač, jsem ráda, že jsi tu zas! 8-)
11 signoraa signoraa | Web | 27. února 2015 v 7:36 | Reagovat
Vítám tě zpátky do blogové rodiny a věř, že se nám stýskalo. :-)
Přiznám se, že jsem si na tebe často vzpomněla a pokaždé, když jsem jela autobusem od Motolské nemocnice, zabloudil můj zrak vpravo do uličky a mé myšlenky se zatoulaly k té holčičce, která si chtěla hrát s hvězdami. U počítače jsem občas zvědavě a s nadějí klikla na tvůj blog.
Jsem ráda, že jsi se vrátila a vím, jak je to těžké, když po pauze sedne člověk ke klávesnici, hlavu má plnou myšlenek, o které by se chtěl podělit a ono to nejde. I já měla pauzu, způsobenou jednak počítačem a pak i problémy, které mě převálcovaly. Ale už je líp. Počítač mám nový a problémy se snažím na rady odborníka odsunout, či na nich najít cokoli pozitivního. Trochu se to daří.
Takže, ještě jednou, vítej! :-D :-D
12 adaluter adaluter | E-mail | Web | 27. února 2015 v 13:30 | Reagovat
OdpovědětVymazat[10]: Ano adaluter žije a já se taky ještě snažím :-D Rozhýbat to tady, to bych moc ráda i když to půjde poněkud ztuha, aspoň zpočátku.
[11]:Díky za uvítání, já na tebe myslela taky hodně často, přeci jen jsme takřka "sousedky" a každou chvíli mi tě něco připomnělo :-) Mrzí mě ,že jsi zřejmě měla i horší dny, než byl ten v tvém článku, ale doufám, že už bude jenom líp.
13 signoraa signoraa | Web | 27. února 2015 v 13:51 | Reagovat
[12]: Měla jsem hodně špatné téměř celé druhé pololetí, které vyvrcholilo tím, že jsem se sesypala a byla nucena doslova požádat o pomoc klinického psychologa. V srpnu se mi narodila vnučka a my dělali s mužem střechu, domnívajíc se, že není naší povinností jet k Apolináři na návštěvu. Telefonicky jsme se omlouvali, posílali pozdravy a věřili, že to stačí. Pak jsme byli od syna a jeho ženy nazváni "hajzly". Koncem listopadu se sem do domu syn s rodinou nastěhoval. Lucko, nebudu pokračovat, sama víš, jaké jsem se synem měla problémy. Sesypala jsem se po té, co vznesli své územní požadavky, musím zlikvidovat půlku zahrady, muže vyhodili z garáže, chtějí naší bývalou kuchyň. Jsou prý čtyři a my jen dva.
Popisovaný den blbec, byl jen dnem pro zasmání.
14 punerank punerank | E-mail | Web | 27. února 2015 v 19:39 | Reagovat
Ahoj moje milá zatoulaná Adaluter! Už jsem pod oba články psala komentář, ale nějak se neuložil:( Jen to své stýskání a další zbytky klidně popiš! I Pandořinu skříňku můžeš doplnit. Doufám, že už jsi nad tím břemenem a můžeš jen zacelit načatý příběh! Ale dost bylo úkolů, mávám na pozdrav!
15 Ježurka Ježurka | Web | 28. února 2015 v 18:03 | Reagovat
Já tě zdravím a taky jsem moc ráda, že jsi opět zde a v pořádku. Kolikrát jsem se šla sem kouknout a stále nic a najednou jsi zpět! Tak vítej opět mezi námi, udělala jsi nám radost. :-) :-) :-)
16 Bev Bev | Web | 5. března 2015 v 15:54 | Reagovat
Jupíí!! Přeji příjemnou a rychlou aklimatizaci a těším se na pokračování po devatenácti měsících, ani se mi nechce věřit, na jak dlouho jsi se odmlčela.. :-) hodně štěstí, ať se daří. :-)
17 adaluter adaluter | E-mail | Web | 19. března 2015 v 22:05 | Reagovat
[13]:Alenko je mi to moc líto, prokousávám se tvým blogem od nejstaršího k současnosti a úplně cítím tu tíži v žaludku, tu úzkost z neřešitelných situací, kterou tak dobře znám.
Snad se všechno usadí, zklidní a najdete nějaký přijatelný způsob soužití bez pocitů křivd a hořkosti, i když já opravdu vím jak moc je to těžké a jak zatraceně dobře slouží v takových situacích člověku paměť i když by radši zapomněl.
18 adaluter adaluter | E-mail | Web | 19. března 2015 v 22:24 | Reagovat
[14]:Punerank, jsem ráda, že jsme zase na jedné síti, byla jsi vlastně můj jediný paprsek Luny, který mě spojoval s blogem, děkuji, že jsi ostatním napsala, co se mnou je, měla jsem špatný pocit, že by si snad někdo mohl myslet, že jsem odešla bez rozloučení nebo snad i "úplně". :-)
Čeká mě tolik čtení, abych zjistila jak jste se měli, co jste prožili, ale těším se, až mě k tomu děti pustí na dobu delší, než pár minut a já dohoním čas proteklý mezi prsty. :-)
[15]: Děkuji mockrát za uvítání i za trpělivost, se kterou jste "dočkali" času i mého návratu. :-)
[16]:Doufám, že si to jupíííí brzy zasloužím, že jsem ještě nezapomněla jak se "dělá blog". :-D :-D
Čas je prapodivná veličina, stejná doba se může jevit současně jako věčnost i jako okamžik. O_O
19 Punerank Punerank | E-mail | Web | 19. března 2015 v 22:42 | Reagovat
No, snad si ten tablet občas vybojuješ a vydrží asppon na pár článků přečtených i napsaných! při takovém zájmu se o něj bojím! Četla jsem i poslední článek, ale pořád jsem nevymyslela soudnej komentář na ten masakr...:)
20 pizlik1 pizlik1 | E-mail | Web | 20. dubna 2015 v 13:27 | Reagovat
Mně bylo hned divné,že se dlouho neozýváš.