Porno pro gentlemana, Porno pro nesmělého panice

.....Prý, píšete článek k tématu týdne "Porno". No a v tom je kámen úrazu, nepíšu, nepíšu už od úterý, chci, ale "porno" mi jaksi kluzce uniká. Vím, když nemáte co napsat, prostě nepište, on se beztak svět nezboří. Jenže to bych se nesměla "seknout".

Byla v poslední době spousta témat, která jsem vynechala, nebo jsem nedošla dál, než k nedokončenému rukopisu a nic, žádný problém. Netuším proč jsem se umanula napsat právě na tohle, zvlášť, když to ani není něco, v čem bych byla nějaký znalec, nebo alespoň vděčný divák. Znáte ten pocit, že si na něco nemůžete vzpomenout, jméno filmu, herce, melodii písničky a čím víc se snažíte, tím víc vám to uniká. Je to tak blizoučko, hned za příští myšlenkou, na jazyku, ale nedosažitelné. Já v takovém případě nemám klid dokud na to nepřijdu, nebo neusnu. A tak je to i s tím pornem, jednou jsem si usmyslela, že něco bude a tak dnes, v neděli, kdy mám poslední možnost, jsem odložila papír a rozhodla se pro klávesopis. Nevím zda to něco změní, ale úvod by byl.

.....Jako na divákovi, by na mně pornoprůmysl rozhodně nevydělal, běžný pornofilm ( schválně nepíšu normální, protože slovo norma je v oblasti sexu velice ošidné), tedy film, jehož jediným záměrem je ukázat co nejvíc vydařených "milostných vzplanutí", nebo spíš jen "vzplanutí", dotažených k fyzickému aktu, splynutí, spojení ....doplňte co libo, protože chápu, že tyto výrazy nezní zrovna jako z pornoslovníku; provedenému v neroztodivnějších polohách a za co nejhlasitějších zvukových projevů, ve mně probouzí mnohem víc chuť se smát, než si to taky vyzkoušet.

Pokud má takový film delší stopáž, propadám se do stavu jakéhosi odcizeného absurdna, a když zavřu oči vidím míhající se změť těl, bez ladu a skladu a hlavně beze smyslu. Uniká to hlavní, vášeň, cit, souznění, vztah. Nemám nic proti pornu, jen mám raději příběh, a nemusí být sex pod peřinou, naopak, pokud cítím z dvou lidí aspoň náznak opravdového zaujetí jednoho pro druhého, pak je vše o něčem jiném, pak sedím a prožívám, jak cit tak vášeň, pak se můžu nechat inspirovat, rozechvět, na to moje tělo slyší.

A tím nemyslím romantické filmy ála Rosamunde Pilcher, nebo dokonce telenovely, stále se pohybujeme v oblasti porna, no dobře, možná i erotiky.

.....A pak je tu literatura a tady musím říct, že beze zbytku zapadám do výzkumu, který tvrdí, že muži reagují více na obraz a ženy na představy. Porno v psaném projevu má na mě mnohem větší účinek, už proto, že tam alespoň jakýsi příběh bývá přítomen vždy (vynechám samoúčelné povídky kde se kromě slov popisujících jak to kdo komu "udělal" vyskytují už jen vulgarismy). A co je hlavní, vše se přizpůsobí mým představám a rozhodně je intimnější. Ke knížce Fanny Hillová jsem se dostala jako poměrně mladá a ač to může být vlastně četba téměř úsměvná, zvlášť v dnešní době, tehdy to pro mě bylo něco naprosto nového a odlišného od těch několika útržků takzvaného "péčka", které jsem, samozřejmě bez vědomí rodičů, jedním očkem "zahlédla". Nakonec, pro mě vždycky literatura byla prvním a leckdy jediným zdrojem informací o čemkoli, tak proč vynechávat právě sex? Milenec lady Chatterleyové se sice nedá nazvat pornem, ale jisté scény....... No a slavný Markýz de Sade, co dodat?

.....Možná vám není úplně jasné, nad čím jsem to tak dlouze, od úterý do neděle uvažovala, když se zdá, že můj názor na pornografii je nekomplikovaný, ničím výjimečný a obyčejný. Bude to tím, že jsem vlastně vůbec o svém názoru psát nechtěla, to je prostě jen plán B, možná spíš plán W, původně měla být stvořena báseň. Ta první vznikla poměrně brzy, leč neměla bohužel s pornem nic společného, možná tak v devatenáctém, či osmnáctém století a i to se přeceňuji, i v té době byli autoři, kteří dávali věcem pravá jména. Nazvala jsem ji tedy Porno pro gentlemana a i tak je mi toho chudáčka líto, nebot je odkázán hlavně na svou fantazii a to je, jak jsem již uvedla, doménou spíš žen.

..Porno pro gentlemana..

Och, odhalený kotníčku

pod lemem JEJÍCH šatů,

já s chvěním touhy na víčku

vdechuji vůni hřebíčku,

levanduli a mátu.

Kéž do snu mého zavítá,

ať více mohu zříti,

kéž pod spodničkou bělavou,

když tančí, ruce nad hlavou,

se lýtko bílé svítí.

Ty křivky, umně zakryté

víc odhalí, než skryjí,

tak ňadra oblá spatříte

a pro ten pohled zradíte

i něžně mléčnou šíji.

Je obraz vzácný v podvečer,

když západ rudý hasne,

co já se před ním naklečel

neb rozum můj se odmlčel,

pro její tělo krásné.

Jak Venuši, když stoupá z vln,

kdybych tak směl ji poznat

a vášně, touhy, žáru pln,

do jejích očí, plachých srn

svůj cit jí vroucně doznat.

Jak víno její krásu pít,

jeho chuť před ní bledne

až do rána pak zůstat bdít

nedopřát hříchu chvíli klid

dno slasti změnit na bezedné.

.....No uznejte, že tohle sotva mohu v dnešní době nazvat pornem. Jenže jak napsat báseň o pornu a vyhnou se přitom jistým charakteristickým výrazům, neboť, já se jim toužím vyhnout. Ale je to ještě potom porno? Nejistá si sama sebou i správným pochopením pojmů, tvořím dílko druhé, horko těžko a je to na něm znát, Zveřejním ho vlastně jen proto, abych ukázala, jak jsem se s tím prala a jak jsem bohužel prohrála, je mi líto, porno zkrátka nebude.

..Porno pro nesmělého panice..

Večer do noci přetéká,

po dlouhém dni mám volno,

však nuda mě dnes nečeká,

ta nejvíc děsí člověka,

já půjčil jsem si porno.

V půjčovně moje rudá tvář

slečnu moc pobavila,

asi jsem hodně špatný lhář,

bloumal jsem dlouho křížem kráž,

však ona byla milá.

Konečně tedy uvidím,

o čem tak všichni básní,

jsem sám a tak se nestydím,

do lžnice se uklidím

popustit uzdu vášni.

A pozor už to začíná,

prý za kvalitu ručí,

dívenka zjevně "nevinná"

šatičky lehké rozpíná

a chlápek na ni čučí.

Má tělo pružné, ohebné,

jemu se jistě líbí,

tak praporec svůj pozvedne

na slečnu chvatně dolehne

a hekají jak diví.

Na dveře kdosi zabuší

a hnedle se k nim přidá,

neptá se jestli neruší,

dívenka ani netuší,

že chlápka za ní střídá.

Pak se mi náhle ztrácí děj

a postavy se pletou,

na place zavlád velký rej,

ten první nakonec je gey,

pověst má značně jetou.

Kdo s kým, už ani netuším,

ta nahá těla šílí

zdá se, že snad se nevzruším,

rozkoše závrať nezkusím

zažívám těžkou chvíli.

Za slečnou ráno pospíchám

vrátit tu hovadinu

a ač se velmi ostýchám

na rande zvu ji, nevím kam,

zatím snad na zmrzlinu.

Tak a to je konec pohádky o pornu - nepornu. Přesto se velmi omlouvám, pokud jsem někoho pohoršila, či naopak nedostatečně uspokojila, neboť obojí je možné.