Ach, ta orientace.

.....Co se člověk v parku, lépe řečeno na dětském hřišti, nedozví. Já si, zas tak jednou, v klídku sedím na lavičce, něco si čmárám do svého nepostradatelného sešitu a jen tak na čtvrt očka a na půl ucha sleduji Juli, kterak navazuje známost na houpačce. Hošík je o kousek větší než ona, tak ho tipuji na sedm, osm let, neboť Julka, se svými sto třiceti centimetry v pěti a půl ,odpovídá osmi letům, tudíž když si vybírá kamarády podle výšky, bývají zaručeně starší.

Následně také bývají mile či nemile zaskočeni její pětiletou psychikou a znalostmi. Mile i proto, že její zvídavá povaha nabízí poměrně velký prostor typům, které rády svému okolí sdělují všechny, za svůj život těžce nabyté, poznatky a zkušenosti. A že jich je.

V zásadě se Juli do vztahů nemíchám, ale když jsem zaslechla zcela zřetelně z chlapcových úst slovíčko "lesba", nejedna matka pochopí, že jsem zbystřila a přesměrovala k houpačkám pozornost obou uší a celého jednoho oka, to abych je moc nevystrašila a neuťala slibně se vyvíjející rozhovor.

....."Co je to?", bezelstně se zeptala Juli. Natěšený klučina na sobě nedal znát rozrušení a téměř znuděně opáčil : "No, dyž sou spolu zamilovaný dvě holky, tak sou lesby." Houpal se, jako by právě nesdělil Julče své nejskandálnější poznání. A taky že ne. "Já, ale miluju kluka, a on se zamiloval do mě." nedala se Juli. A teď měl teprve přijít vrchol, nonšalantní zhoupnutí a lehce pohrdlivý výraz, doprovodil jeho, nad slunce jasnější, odhalení: "Tak to seš gej, dyž miluješ kluky, seš gej."

Julča se nebránila, neboť sdělení mělo svou, pro její pětiletou mysl přijatelnou, logiku, okolnosti neznala a tak mu žádnými protesty nezkazila jeho těžko skrývanou radost znalce života a drsnýho borce.

.....A já? No já jsem mu samozřejmě vděčná, aspoň mě Juli v pubertě ničím nepřekvapí, není nad to, znát orientaci svých ratolestí už od pískoviště.