Praha prozaická

.....Její vzduch byl první, který jsem vdechla do plic. Její rušná ulice, byla tou, na kterou jsem byla vynesena a poprvé spatřila oblohu. Pouliční lampy vyháněly strach z mých batolecích snů. Její dlažba a asfalt otloukaly moje kolena a kapky mojí krve v jejím prachu a její prach, v krvi na mých kolenou, z nás udělaly pokrevní sestry. Doprovázela mě do školy a chodily jsme pozdě, protože stále bylo něco nového, čím mě okouzlovala. Byla pro mě tak domácká, bezpečná a všudypřítomná. Byl to zatím jen nepatrný dílek obrovské skládanky, o které jsem neměla ani zdání. Rostla se mnou, stále bylo co objevovat, tolik krás a tolik tajemství, co čekala na odhalení. Provázela mě dětstvím, kdykoliv jsem jí opustila, ráda jsem se vracela.

.....Stála mi za zády na prvním rande, a sčítala mé polibky. Do její tmy jsem šeptala svá přání. Do její tmy se vsakovaly mé slzy. Byla přítelkyní, co věděla vše. Toulala jsem se v jejích parcích, poznávala hlučná náměstí i tiché, zasněné kouty starých uliček. Mám v nohách kilometry jejích ulic a ona nosí tisíce mých stop.
Vedla mě k oltáři, přijala do své náruče moje dcery, byla a je svědkem toho krásného i toho tragického v mém životě.

.....Je rozmanitá a rozmařilá, hned je dámou s romantickým úsměvem a stříbrnou stuhou Vltavy ve vlasech, hned za holku, která ještě neví, co se nosí. A někde mládne, zbavuje se špíny a starých jizev a nově rozkvétá. A jinde stárne, avšak s elegancí, stává se vzácnou a voní historií. Má zákoutí, kde se zastavil čas, ať už v dobrém, nebo ve zlém. Bývá i paličatá, to když ji lidé zlobí a podmaňují si ji bez citu, umí se ohnat, umí se bránit. Umí být nostalgická i rozjásaná, samotářská i liduplná, rozpálená i mrazivá. Má pro každého něco, jen je třeba to hledat, od nikdy nespícího, žhnoucího srdce, až po tichou Tichou Šárku.

.....Bývá tou, jíž nevnímáme, když ji máme každý den, tou, které si nevážíme, když nám vlastně patří. Tou, kterou pořádně neznáme, i když s ní žijeme celý život. Tou, co na nás trpělivě čeká, až jednou přijdeme s otevřenýma očima a uvidíme jak je krásná.

Komentáře

  1. 1 Shariony Shariony | Web | 15. května 2011 v 15:49 | Reagovat
    Tak to jsi napsala krásně.. Taky jsem si o její beton rozbila koleno. Když v ní jsem každý den, nevážím si jí, ale jakmile přijdedu po nějakém čase, objevuju její kouzla.

    2 Malkiel Malkiel | Web | 15. května 2011 v 17:34 | Reagovat
    Hezky napsáno, ty poetická duše. ;-)

    3 signoraa signoraa | Web | 15. května 2011 v 19:30 | Reagovat
    Nádherné vyznání městu. Sice v titulku je napsáno prozaická, ale vyznání je poetické. Také se do ní ráda vracím a nejkrásnější pohled při návratu se otevírá při vjezdu na Nuselský most, kdy jsou Hradčany jako na dlani. Je to pohled, který se neomrzí. :-)

    4 Janinka Janinka | Web | 15. května 2011 v 21:49 | Reagovat
    Ty jsi hotová spisovatelka, poetka. Krásné vyznání :-).

    5 Ehněnka Ehněnka | 16. května 2011 v 16:46 | Reagovat
    Jů, to je krása! Takovýhle články mám ráda, obzvlášť, když se týkají prahy, kterou mám taky ráda. Bohužel jsem tohle téma týdne prošvihla, ale možná, že se k tomu nějjak vrátím. :)

    6 Kerria Kerria | Web | 16. května 2011 v 20:59 | Reagovat
    Teprve dnes jsem se k tvému článku dostala. Moc hezké vyznání. Až ti závidím dar slova, kterým vládneš.

    7 Čerf Čerf | Web | 17. května 2011 v 6:52 | Reagovat
    Moc pěkně poeticky napsané. Se mnou si Praha taky užila, užívá a bohdá ještě užije. Jen doufám, že o tom někde nepíše na blogu :-).

    8 jezura jezura | Web | 17. května 2011 v 16:46 | Reagovat
    Moc hezky jsi o naší stověžaté Praze napsala. Tak jinak, krásně, poeticky. Prahu miluje můj manžel. Kdysi jako děcko tam šest let bydlel a dodnes tam musíme každý rok jet aspoň na 4 - 5 dní, i když ty hotely jsou čím dál tím dražší. Uvidíme, jak dlouho nám to naše zdravíčko dovolí. :-)

    9 divizna divizna | 17. května 2011 v 17:33 | Reagovat
    Krásné vyznání...

    10 Vendy Vendy | Web | 17. května 2011 v 22:24 | Reagovat
    Ty máš opravdu fantastické texty a obrovskou imaginaci. Myslím, že tvůj článek je jeden z nejlepších.

    11 punerank punerank | E-mail | Web | 18. května 2011 v 0:45 | Reagovat
    Teda, člověk by té Praze záviděl:) Ale to se nemá, viď?
    Probírám se po nedělním hokejovém fandění a taky pozdě hlásím, že jsme byli a ještě dobýváme u našich a zítra dorazíme domů. Jé, jak já se těším:)

    OdpovědětVymazat
  2. 12 adaluter adaluter | Web | 18. května 2011 v 10:37 | Reagovat
    [1]: Těch kolen bylo a nesmím zapomínat na lokty. :-D
    A vystihlas to přesně, ty návraty jsou nejsladší.

    [2]: "Normálka", útěky před realitou. :-D

    [3]: Prozaická proto, že verše předcházely, tak aby se to nepletlo.
    My když "zdrháme" z Prahy, tak na západ, na Beroun, tudíž vyhlídka z Nuselského mostu je mi utajena, ale zajedu si tam metrem, beztak jsem už mockrát měla chuť si tam vystoupit, když jsem jezdila do práce na Jižní město. :-)

    [4]: Děkuji, děkuji (červená se) :-P

    [5]: Díky, květinková Ehněnko a psát přece můžeš co chceš, kdy chceš, tak jen se směle vrať. :-)

    [6]: Moc děkuju, je to jedna z mála věcí, kterou vládnu, jinak jsem spíš ovládána. :-)

    [7]: No nikdy nevíš, pozor na ni, je všudypřítomná, kam se na ni hrabou paparazzi. Je to taková "velká sestra". :D

    [8]: Děkuji, láska k Praze je asi věčná, kdo ji zažil a koho okouzlila, musí se vracet. Ty hotely, to si dovedu představit, musí to být strašně drahé, ale o to víc obdivuji vaši ochotu, i přes to, Praze zůstat věrní.

    [9]: Děkuji. Jak je?

    [10]: Co na to říct? Tolik chvály mě přivádí trochu do rozpaků, ale zároveň mě to moc a moc těší, takže děkuju. :-)

    [11]: Záviděl co? Že mi mohla beztrestně otloukat kolínka, nebo, že je to má pokrevní sestra? Obojí je jistě hodno závisti. :-D
    Mělo mě napadnout, že fanynka jako ty, nebude schopna provozu v tak napjatých chvílích našich dějin, doufám, že u tebe neklesnu v ceně, když se přiznám, že mi hokej moc neříká. :-P
    Zato mě moc těší, že se těšíš domů, já se zase těším, až se potěším něčím novým v tygřím pokoji. A nemysli si, Zrnko jsem četla, jen jsem si komentář nechala na později, až najdu slova a od té doby hledám a hledám.... :D

    13 Nessie Nessie | Web | 19. května 2011 v 6:08 | Reagovat
    A taky tou, která nám nesmírně chybí, když jí nemáme. A tak se moc moc těšíme na každý výlet zpátky do Čech a tím se stává, že na ostatní města se nedostává, takový je absťák po Praze! :-)

    14 adaluter adaluter | Web | 19. května 2011 v 11:36 | Reagovat
    [13]: Á, tak na tuhle možnost jsem zapoměla, i taková je láska, věčné toužení. :-)

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Rozutekly se mi ovce

Masáž varlat

Bláta víc než po kolena