sin alma

a dlouhé bylo ticho
mezi námi
čas jitřil, ne hojil,
naše rány

ty k jihu, já k severu
jsme mířili
snad jenom jiskry v srdci
ještě toužily

bez chuti žít dny míjely,
i tvé, i mé,
když po větru jsi poslal naději
yo volveré

pak přišel den, kdy přivinout
jsem směla
jen popel naší lásky, jen popel
tvého těla

a od těch chvil jen tápu
kudy dál
tvou duši hledám všude,
mou sis vzal


Komentáře

  1. Adaluter14. srpna 2020 v 22:24

    Komentáře
    1 Edith Holá Edith Holá | E-mail | Web | 14. dubna 2011 v 9:43 | Reagovat
    Opravdu krásná báseň. Nebudu ji nijak komentovat. Je to Tvé osobní rozloučení se s duší a navracení se Tvé.

    2 punerank punerank | E-mail | Web | 14. dubna 2011 v 10:37 | Reagovat
    Výstižné...
    A nevzal, dala jsi mu ji... A tím je teď tvá duše bohatší:)

    3 signoraa signoraa | Web | 14. dubna 2011 v 10:42 | Reagovat
    Nádherné, smutné.
    Mám v očích slzy.

    4 Mami Mami | Web | 14. dubna 2011 v 11:09 | Reagovat
    Nádherná báseň.

    5 Malkiel Malkiel | Web | 14. dubna 2011 v 11:37 | Reagovat
    Krásné, ale bohužel smutně reálné.

    6 Ehněnka Ehněnka | 14. dubna 2011 v 12:58 | Reagovat
    Strašně dobře napsané...mám dojem, že se zlepšuješ:) Díla, která jdou opravdu od srdce, jsou nejlepší. A tohle je hluboké, až to bolí...myslím, že rozumím tomu pocitu. Přeju ti hodně síly a odvahy, abys dokázala ustát tuhle situaci, která je určitě hrozně těžká. To zvládneš, neboj se :)

    7 jezura jezura | Web | 14. dubna 2011 v 16:56 | Reagovat
    Řeknu to krátce - nádhera, psaná srdíčkem!

    8 adaluter adaluter | Web | 14. dubna 2011 v 17:42 | Reagovat
    Děkuji vám všem za krásné komentáře.

    9 poetiza poetiza | Web | 15. dubna 2011 v 4:43 | Reagovat
    Jitření.

    10 Čerf Čerf | Web | 15. dubna 2011 v 8:18 | Reagovat
    Krásná báseň, svým smutkem rozdrnčela mnohé vnitřní struny a graduje v posledních dvou slokách, které se čtou (aspoň mně) doslova bez dechu. Moc ti přeju, aby se ti i s pomocí takového nádherného ale smutného psaní podařilo těžké rozpoložení překonat.

    11 Janinka Janinka | Web | 15. dubna 2011 v 19:51 | Reagovat
    Píšeš smutné, ale krásné básně...

    12 adaluter adaluter | Web | 15. dubna 2011 v 20:12 | Reagovat
    [9]:[10]:[11]: Mockrát děkuju, nevím jistě jestli to pomáhá,ale přesto ty verše v sobě neustále hledám, pořád doufám, že mi pomohou uvědomit si, co se vlastně stalo, srovnat se s tím vědomím.

    13 vyvrtaná oliva vyvrtaná oliva | Web | 20. dubna 2011 v 22:21 | Reagovat
    Právě jsem přečetla všechny tvé básně, které máš na blogu. Moc mě oslovily. Nechtěla jsem psát komentář ke každé zvlášť. Opakovala bych se... krásné, nádherné, hluboké, hezky vyjádřené... Když je člověk čte, přijde mu, že přesně ví, jak ses při psaní cítila.

    14 adaluter adaluter | Web | 21. dubna 2011 v 11:23 | Reagovat
    [13]: Moc děkuji, to mě opravdu těší, taky jsem překvapená, že sis dala tu práci přečíst je všechny. Ony by vznikaly i kdyby je nikdo nečetl, já je prostě psát musím, ale když se někomu líbí, je to pro mě velká čest. :-)

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Rozutekly se mi ovce

Hodiny už samozřejmě umím hodně dlouho, ale najdou se okamžiky, kdy mám pocit, že je vidím poprvé v životě. Tak třeba jako dnes ráno, otevřu oči, tma pomalu přecháí v šero, jako každé ráno (závěsy), kouknu na budík, hlava neodpovídá, koukám dál, nic, koukám......bez odezvy, ovce v ohradě začínají poplašeně bečet, jako by se kolem plížil vlk, nebo valašský medvěd, ručičky jsou nějaké pošramocené, či co, nakloním hlavu na stranu, jakobych čekala, že se sesypou na místo, kde by dávaly smysl, ovce se začínají mačkat do panikařícího davu, fixuji očima ciferník, snažím se rozšifrovat jeho poselství, někde vzadu už to vím, ale vědomí to odmítá akceptovat, v hlavě mi zablikala výstražně rudá cedule 7:55 sraz u školy , snažím se tento digitální údaj srovnat s tím, co vidím přímo před sebou: malá těsně před osmou, velká ždibec za devítkou, malá............do prdele (ctnostní prominou) ohrada povolí a všechny moje uspořádané myšlenky a ranni zvyklosti se jak ty ovce rozprchnou a mizí v dál, každá
Další informace

Masáž varlat

.....No, no, no, klid, hezky zvolna dýchat, já to vysvětlím. Na ten nápad mě přivedl v komentářích Malkiel , tedy, ne na ten s masáží, na ten druhý. Když jsem prý pořád tak zvědavá (to slovo mě dost vystihuje), kdo mi baští střechu nad hlavou, mám si prý založit účet u Google Analytics a budu vědět i co měli moji čtenáři k snídani ( no přeci perníček). .....Nejdřív jsem jen mávla rukou, ale semínko padlo na úrodnou půdu a když jsme zjistily, že je to gratis, řekly jsme si, já a moje zvědavost, nakonec, proč ne? Nebudu (nebo budu?) tady rozebírat, jak jsem se o registraci (naprosto primitivní) pokoušela marně tři dny, vzteky málem lezla po stěně a sežrala myš (taky málem), když se mi v požadovaném okýnku stále znovu a znovu objevoval jedovatě žlutý (ještě teď mi stoupá tlak) trojúhelník s černým vykřičníkem a výstrahou, že sledování nebylo, sakra, pořád ještě zjištěno. A pak, po té, co jsem několikrát zjistila, že já jsem blbec a pak, že i počítač je blbec, jsem konečně uviděla tu vytou
Další informace

Bláta víc než po kolena

Ticho posledních deseti měsíců nemá příčiny ani technické, ani zdravotní a nejspíš ani žádné jiné, všeobecně obhajitelné. Sama o tom přemýšlím už dlouho, ale když píšu, tak jen na papír, nejsou to věci, které bych dokázala jen tak bezprostředně zveřejnit. Ne, nestalo se nic hrozného, nic tragického, nestalo se nic, co by se nedalo čekat, vlastně se jen pod neustálým únavným vlivem času a tlaku přiostřují rodinné a domácí podmínky a spolu s tím se změnil i můj postoj, můj pohled na věc, moje cítění. Moje JÁ je najednou někdo trochu jiný, někdo s kým se hůř snáším a koho moc nechápu. Ztrácím smysl pro humor a jsem tak zahlcena tím, co mě obklopuje, tíží a trápí, že nemám ani zdání, kam se poděl můj nadhled, který mi dřív dovoloval najít si z podobných šlamastyk cestu ven přes hraní si se slovíčky. Cítím se stará, za poslední rok jako bych se z "holky" proměnila ve stařenu. Snad jako by tenhle blog už ani nebyl můj..... Nicméně žiju a tímto to dávám na vědomí, omlouvám se, že js
Další informace