BOUŘE

Do mého srdce vpad, jak vítr bouřlivák

nadělal spoušť a byl hned pryč.

Než stačili zapálit připravenou svíci,

než zakryli okna malou záclonkou,

než poklekli a pomodlili se,

bouře ztichla

a zase bylo pusto.

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Rozutekly se mi ovce

Hodiny už samozřejmě umím hodně dlouho, ale najdou se okamžiky, kdy mám pocit, že je vidím poprvé v životě. Tak třeba jako dnes ráno, otevřu oči, tma pomalu přecháí v šero, jako každé ráno (závěsy), kouknu na budík, hlava neodpovídá, koukám dál, nic, koukám......bez odezvy, ovce v ohradě začínají poplašeně bečet, jako by se kolem plížil vlk, nebo valašský medvěd, ručičky jsou nějaké pošramocené, či co, nakloním hlavu na stranu, jakobych čekala, že se sesypou na místo, kde by dávaly smysl, ovce se začínají mačkat do panikařícího davu, fixuji očima ciferník, snažím se rozšifrovat jeho poselství, někde vzadu už to vím, ale vědomí to odmítá akceptovat, v hlavě mi zablikala výstražně rudá cedule 7:55 sraz u školy , snažím se tento digitální údaj srovnat s tím, co vidím přímo před sebou: malá těsně před osmou, velká ždibec za devítkou, malá............do prdele (ctnostní prominou) ohrada povolí a všechny moje uspořádané myšlenky a ranni zvyklosti se jak ty ovce rozprchnou a mizí v dál, každá...
Další informace

Masáž varlat

.....No, no, no, klid, hezky zvolna dýchat, já to vysvětlím. Na ten nápad mě přivedl v komentářích Malkiel , tedy, ne na ten s masáží, na ten druhý. Když jsem prý pořád tak zvědavá (to slovo mě dost vystihuje), kdo mi baští střechu nad hlavou, mám si prý založit účet u Google Analytics a budu vědět i co měli moji čtenáři k snídani ( no přeci perníček). .....Nejdřív jsem jen mávla rukou, ale semínko padlo na úrodnou půdu a když jsme zjistily, že je to gratis, řekly jsme si, já a moje zvědavost, nakonec, proč ne? Nebudu (nebo budu?) tady rozebírat, jak jsem se o registraci (naprosto primitivní) pokoušela marně tři dny, vzteky málem lezla po stěně a sežrala myš (taky málem), když se mi v požadovaném okýnku stále znovu a znovu objevoval jedovatě žlutý (ještě teď mi stoupá tlak) trojúhelník s černým vykřičníkem a výstrahou, že sledování nebylo, sakra, pořád ještě zjištěno. A pak, po té, co jsem několikrát zjistila, že já jsem blbec a pak, že i počítač je blbec, jsem konečně uviděla tu vytou...
Další informace

Komentářový zmatek, aneb diskutuji s vámi, nebo si tu plácám sama pro sebe?

Už delší dobu mi to vrtá v hlavě, ale po včerejším článku a poměrně bohaté reakci na něj, to konečně musím rozseknout. Chci se vás zeptat, jak to máte s komentáři, tedy přesněji řečeno s odpověďmi autora blogu, na váš komentář u něj zanechaný. Pokud je to jen stručný názor na kvalitu, či nekvalitu díla, nejspíš se to obejde bez odpovědí, pouze s poděkováním, případně odkazem do patřičných míst. Co ale když napíšete komentář, na který očekáváte odezvu. Někdo odpoví na váš blog, někdo pod svým článkem a vaším komentářem, někdo třeba vůbec. Jak to vyhovuje vám a jak to vy, řešíte s ostatními? Já v tom mám už maličko zmatek, snažila jsem se odpovědět na vaše komentáře pod článkem, ale pak mě napadlo, že si tu odpověd možná ani nikdo nepřečte, protože se sem prostě nebude vracet. A zároveň si může myslet, že jsem "nevychovaná" a nereaguji, protože je zvyklý případné reakce nacházet u sebe na domácí půdě. Doufám, že jsem vás moc nezmátla a že je jasné o co se tu snažím. Snad mi...
Další informace