Snad to znáte

.....Tak tu ve tři v noci sedím, mžourám a hlavně hlídám. Hlídám tu svojí prďolku nešťastnou, která byla ve školce přesně celé dva dny a prásk ho, už v tom zase lítáme.

Už když jsem pro ni dorazila, kňourala, že jí bolí za krkem a hlavička a nožičky. Vydrželo jí to celou cestu domů. A ačkoli by doma normálně nejradši pobíhala nahatá, dneska za mnou přišla, že je jí zima. No tak pod deku, za chvíli horko, takže teploměr, áá 39.1, dítě jak kus hadru, pofňukává, bolí za krkem, bolí hlavička, bolí všechno, je mi strááášně špatně (komu by taky nebylo, s takovou teplotou ).

Ordinuji sirup proti teplotě, bolí hlavička, bolí za krčkem, špááátně.

.....A jak to tak dokola poslouchám, někde vzadu v hlavě mi varovně zacinká, tohle mi něco říká, to znám, sakra, jasně- nechci děsit sama sebe, ale přesto se mi v tu chvíli neudělá nejlépe. Už sedím u počítače a do vyhledávače zadávám meningitida příznaky a už se to na mě hrne - vysoká teplota, bolesti hlavy, bolest a ztuhnutí šíje, nevolnost a už je nevolno i mě.

Zvlášť když se blížím ke konci a čtu něco jako - velmi rychlý průběh, otrava krve, intenzivní péče, závažné onemocnění, neprodleně k lékaři a jako závěr - bohužel bývá i smrtelné.

Po přečtení několika dalších odkazů, jsem své znalosti rozšířila ještě o další informace, o které jsem, ale vůbec nestála.

Pro příklad aspoň - trvalé následky, podrobně rozvedené.

.....Nebylo o čem uvažovat a podle hesla: "Raději pětkrát zbytečně, než něco zanedbat (nebo je to - než přijít pozdě ?) jsem ubohé dítě vytáhla zpod deky a hurá na pohotovost.

Cesta trvala asi dvacet minut, pak nějaké to čekání, to už se moje světluška ptala po popcornu, který mají v automatu v přízemí.

Ozvalo se "tak pojďte dál" a moje princezna vtančila do ordinace, vesele (je velmi společenská) pozdravila a vůbec působila dojmem "vážně nemocného dítěte".

Mé odpovědi, na dotazy paní doktorky, hlasitým šepotem uváděla na pravou míru "za krčkem už mě vůůůbec nebolí mami, ale já už určitě nemám teplotu(neměla)".

Paní doktorka ji nicméně prohlédla, poslechla i prohmatala a učinila závěr, že má lehce zarudlý krk, ale angína to není, ač se nedá vyloučit,že se z toho ještě něco vyvine. Když jsem přesto, prostě pro jistotu, nesměle vydechla něco o meningitidě, shovívavě se usmála a jemně mi naznačila, že to je nesmysl.

Zato sestra se celou dobu, kdy tam mé "chuďátko", pod blahodárným vlivem sirupu proti horečce a bolesti, skotačilo, tvářila, jako by žádné heslo, týkající se zbytečných návštěv na dětské pohotovosti, neznala.

.....Koupila jsem popcorn a byla štastná.

Samozřejmě, že sirup nepůsobí věčně, takže po příchodu domů moje květinka zase postupně uvadla do postýlky a v jednu v noci už měla - ááá 39.

Tak hlídám, co kdyby přece, vždyť víte rychlý průběh, závažné onemocnění, neprodleně k lékaři. Nakonec mám ještě čtyři pokusy. Ale teď dost srandy, držte palce.